Nezařazené

Genderová komunikace, aneb jak si muž a žena spolu povídají?

Každý člověk je jiný. A každý také jinak komunikuje. Jistě máte tu zkušenost, kdy si myslíte, že se vyjadřujete jasně, ale lidé vás stejně nechápou. V takových chvílích možná ztrácíte trpělivost a ptáte se, jestli je chyba na vaší straně, nebo to ti druzí dělají naschvál? Speciálně se s tím setkávám ve chvíli, kdy přijde klientka nebo klient s problémy v partnerské komunikaci. Asi není překvapením, že rozdíl je také v komunikaci mužské a ženské. Genderové rozdíly tady skutečně existují. Jak tedy na genderovou komunikaci?

Ženy jsou víc nastavené na vnímání a sdílení emocí. Jsou to primárně vztahové bytosti zaměřené na kooperaci, podporu a péči.  Je to dáno jednak biologicky – jako matky musí vnímat každý záchvěv emocí děťátka, které se ještě neumí verbálně vyjadřovat. A také sociálně – v naší společnosti jsou dívky vedeny spíše ke spolupráci, než k soupeření.

Muži jsou více zaměřeni na cíl. Když se před nimi objeví problém, primárně hledají řešení. Emoce pro ně zpravidla nejsou na prvním místě. Je to dáno opět evolučně – v dobách, kdy naši předkové lovili mamuty, bylo pro muže/lovce zásadní, aby přinesli kořist a zajistili tak tlupě přežití. V tu chvíli bylo nadbytečné zaobírat se emocemi. Sociální role mužů tento emočně úsporný způsob chování podporují a v mužích pěstují.

Co tedy mají ženy a muži dělat, aby si více rozuměli? V první řadě je potřeba si odpovědět na otázku: Chceme si lépe porozumět? Pokud odpovíme ne, máme jiný problém, než ryze komunikační. Je potřeba se zamyslet nad vztahem jako takovým. Pokud odpovíme ano, pak je velmi užitečné, učit se vnímat svět z perspektivy toho druhého. Ženám pomůže, když do komunikace zařadí více konkrétních a věcných sdělení. Neměly by se zdráhat říkat narovinu, co si myslí, co je trápí, co chtějí. Mužům prospěje, když budou partnerce naslouchat a zkusí se naladit na její emoce. Když budou pamatovat, že ženám často stačí, když se mohou „jen“ vypovídat. Popř. se mohou zeptat:  „Chceš vyslechnout nebo i poradit, slyšet můj názor?“ Pro oba je nový způsob komunikace možná zpočátku kostrbatý, ale to je úplně normální. Učíme se něco nového, a nezvyk, nejistota, do učení se patří. Když však oba vytrvají, rozvine se mezi nimi více porozumění, více harmonická komunikace, více úspěšných dohod, a to vše je jedním z klíčů k harmonickému vztahu.

 

Autor: Bc. Andrea Novotná